Od prvních závodů je to už nějaký ten čas. Od té doby pilně trénujeme, doděláváme resty a opakujeme. Do toho stíháme spoustu procházek, triků a legrace na čočkách - a ano, na školu zbývá nějak míň a míň času. :D :)

21. - 22.2. jsme se vydali na dlouhou cestu na závody Silesian Open, které se konali v polské Czeladzi. Skvělé závody, parádní plán, teď jen, jak se tam dostat, že. :D Původní plán jet ve čtvrtek do Ostravy a zůstat tam do pátku, a odsud do Ostravy neklapl, a tak nás s Ájou čekala dlouhá a útrpná cesta do Prahy, Řitky (prvně tedy do jakési vesnice na druhé straně, 3km daleko :D) a po nekočnečném hledání haly, o které NIKDO nevěděl, i do Polska. Tam jsme se ubytovaly v prima hotelu a ráno se vydaly do parádní vyhřáté haly, kde se běhalo. Ája byla skvělá, občas lehce přetočená, parkury těžké. Praly jsme se statečně, ale drobná zaváhání a chyby v plánování nás stály ty zpropadené stupínky. :D Neměla jsem ale vůbec špatný pocit, naopak. Ája se moc snažila, všechna áčka prošlápnutá, kladiny zastavené, slalomy samostatné. Pokulhával klasicky kontakt v těžkých pasážích a docela nečekaně houpačka, kde jsme se nějak špatně domluvily na kritérií a opravovala jsem ji v každém běhu. V neděli večer jsme se vydali směr Ostrava, kde na mě už čekala moje milá Kačka a společně jsme strávily krásný den na Hájovně. Díky, díky moc za všechno:) V pondělí jsme s Ájou sedly na Pendolino (to je pane jízda! :D) a večer byly v Boleslavi:) Video tady :))

 1.3. jsem oba pejsky vzala na tradiční Hopsání u dědy Mráze v Hradištku. S Ájou se mi každé další závody běhá lépe a lépe. Endík běhal poprvé po čtyřměsíční pauze a rekonvalescenci. Vše se zdálo být dobré a chtěla jsem to otestovat v závodním prostředí. Endík, hvězdička moje zářivá, zaperlil a vyhrál v nejlepších čase jumping i agility. Ve zkoušce jsme se hloupě diskvalifikovali, po sto letech jsem ho někde nestihla! :D S Ájou jsme obdržely odmítnutí v úvodním, velmi rychlém jumpingu. Pak jsme se opět domlouvaly na houpačce v openu a ve zkoušce jsem ji nedoběhla na rovince. Celkově jsem byla opět velmi spokojená. Video tady.

Zároveň také stále trénujeme, když vyjde čas, občas se i Doris proběhne na překážkách. Pracujeme na sbíhané kladině a poctivě obě sbíráme zkušenosti. Nutno říct, že je to pejsek mimořádně nadaný a pracovat s ní je radost. Kraťoučké video sbíhání TU.

Další novinkou je, že Endík ještě letos okusí atmoféru juniroských soutěží - jeho handlerem bude skvělá Terka Tužilová. Mají za sebou pár tréninků a jedny závody (Úplně první závodní běh MA2 - čistě, nej čas, 1.místo a hned splněná do MA3). Máme se určitě na co těšit. Držím moc palce! Video z jejich prvního tréninku tady.

14. - 15.3. jsme se s Ájou zúčastnily posledního kola Fitmin Cupu. V sobotu jsme se doběhly naši první čistou MA2 zkoušku, vyhrály ji v nejlepším čase a získaly první vlaštovku do kategorie MA3, tak ještě další čtyři.. :D
V sobotu jsme už pak nic nedoběhly, přestože to byly moc pěkné běhy. Prvním během v neděli byl velmi běhavý jumping. S menšími karamboly jsme jej uřídily čistě a nakonec to stačilo na 4.místo (1s za vítězem). Video tady. Díky tomuto běhu jsme získaly kvalifikaci do finále, parkur pro nás byl ale příliš velké sousto.

O týden později jsme vyrazily na poslední chvíli na dvojzkoušky do Ohrobce. Velmi, velmi zvláštní zázemí kolem parkuru. První běh jakýsi error, nic nefungovalo. Druhý běh klapl ve vše směrech, dovolila jsem si Áju nechat na zóně ob překážku Prostě paráda. Bohužel, na v závěru jsem byla pomalejší, než jsme zamýšlela a Ája se mi otřela o nohy - 5tr.b. za dotyk a další postupová zkouška v nedohledu. :/ :D Nutno říct, že jsme si to ale velmi užily :D

Tento víkend nás čeká třídenní intenzivka s Radkou Mokrišovou, o týden později quatro zkoušky a pak první kolo kvalifikačních závodů do reprezentace. A taky nějaká maturita prý... :D